clock-77497_1280

Otázka práce a peněz

Dá se říct, že smyslem života většiny lidí je práce, vydělávání a utrácení peněz (které v dnešní době paradoxně ani nemusíme mít, abychom je mohli utrácet), kupování si věcí, abychom udělali dojem na lidi, které nemáme rádi.  Potom se nelze divit, že nemůžeme být šťastní.  Většině lidí zabere práce (zaměstnání) 8 hodin denně, 5 dní v týdnu. Někdo řekl, že to tak bude a je nutné aby každý trávil 8 hodin denně v práci.

Je to předsudek, který vzikl v době industrializace, kdy velkopodnikatelé potřebovali řád ve svých továrnách, aby výroba byla co nejefektivnější. To se zachovalo až do dnes a lidé to respektují, protože to tak dělají všichni. Přitom to někomu vyhovovat nemusí, někdo chce pracovat více, někdo méně, někdo se chce věnovat svým snům, někdo chce pracovat v noci, někdo přes den. To však zaměstnavatelé do nedávna respektovali jen zřídka.

Většině lidí zabere práce až moc času

Většině lidí zabere práce až moc času

Dnes se situace pomalu zlepšuje a po 100 letech se zavádí flexibilní pracovní doba a homeoffice, často z důvodu, že zaměstnanci si ji prostě vydupou (to si však mohou dovolit jen v některých oborech – zejména IT) a hlavně umožňují to technologie – lze bez problémů pracovat na dálku, odkudkoliv na světě, stáčí vám jen internet. Aby tomu tak mohlo být, musíme mít navrch před zaměstnavatelem, to znamená že zaměstnavatel musí zaměstnance potřebovat víc než zaměstnanec svou práci. Dokonce je to tak jednoduché, že se stačí tak chovat – je potřeba být sebevědomý a alespoň předstírat, že práci vlastně nepotřebujete (ne však arogantně). Zároveň musí být vaš výkon práce pro zaměstnavatele přínosný a efektivní. Bude vám v tom pomáhat jednak finanční rezerva a jednak vaše začínající podnikání – proto začněte podnikat, začněte pracovat na vašem snu a ne na snu vašeho zaměstnavatele. I kdyby vám to nejdříve nemělo vynášet, dělejte hlavně to co vás baví.

statue-756624_640

Zamýšlení se nad tím, jak být šťastnější

Hluboké zamýšlení se nad životními otázkami

O tom, jak moc rychle plyne čas a život utíká aniž to stačíme vnímat. Nebo vám vyhovuje raději povrchnější pojetí života s materiálnem v hlavní roli? Co je pro člověka lepší a co mu dodá dobrý pocit? Čím více se nad tím zamýšlím, tak tím víc mám pocit, že čím méně člověk ví, tím je bezstarostnější a šťastnější. To tvrdil také Erich Maria Remarque, Charles-Louis Montesquieu, Maurice Maeterlinck i Sokrates a další. Vyvstává tedy otázka, proč nežít v nevědomosti, osatně jako naprostá většina lidí, když s vědomostmi sice získáme výhody, ale na druhou stranu také značné nevýhody.

Díky vědomostem budeme šťastnější?

Odjakživa se člověk snažil získat nejen vědomosti, ale také duchovní zkušenosti, které podle mého názoru slouží jedinému účelu – přípravě na smrt. To by zároveň vysvětlovalo částečně i to, že „vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným“ jak tvrdil Remarque, tedy, že v životě nejsme zásluhou vědomostí příliš šťastní, máme jedinou naději – že se nám budou hodit před smrtí nebo dokonce po smrti, kdo ví. Proč tu jsem? Kdo stvořil svět? Jaký je smysl života? Odpovědi na tyto otázky nejsou snadné a nestačí na ně povrchní mysl. A to je zřejmě i účel. Odpovědi musíme vyhledávat uvniř sebe, v duši, poslouchat intuici, či vnitří hlas – to je jedno a to samé. Říkejme tomu jednoduše vnitřní hlas.

statue-756624_640

Z vlastní zkušenosti vím, že existují lidé, kteří jakýmkoli otázkám metafyziky absolutně nedovolují vstoupit do jejich mysli

A proto pozoruji jejich reakce při mé snaze toto téma nadhodit. Někteří lidé vypadají, jako by právě restartovali svůj mozek a tváří se zhruba tak, jako by se jim znovu načítál systém s tím, že veškerá data z poslední minuty nezůstanou zachována, nekteří se mnou prohodí pár slov a snaží se rychle změnit téma na nějaké jednodušší, například o materiálních věcech a někteří mne naopak překvapí jejich hlubokou znalostí tohoto tématu. Zajímavé je, že zájem o vyšší myšlenky se prostě některým lidem absolutně vyhýbá, ale není to z důvodu nedostatku inteligence, protože ta s tím tak úplně nesouvisí. V současné době spěchu, při honbě za penězi se lidé prostě nepozastavují nad myšlenkami typu: co je smyslem života? Asi se shodneme, že nejčastějším důvodem bude je, že na to nemají čas, což je v úzkém spojení s tím, že na to prostě nemají chuť a náladu. Lidé o tom nechtějí přemýšlet, protože jsou k tomu donuceni systémem, kdy jsou celý den v práci a těžce vydělávají peníze pro obživu. Jak potom mohou být šťastnější? Když se na ty peníze tak nadřeli, tak je přece půjdou utratit, ať si vynahradí ten čas strávený děláním nějaké činnosti, která je nebaví víceméně z toho důvodu, že jednoduše nemají jinou možnost. A tak je to pořád dokola. Systém nás tedy tlačí k tomu nepřemýšlet o věcech a už vůbec ne o komplikovaných věcech, které by nesouviseli s výkonem zaměstnání nebo obecně s prací. Proto se uchylujeme k jednoduchým činnostem a zábavám.

Cesta do Florencie

Florencie – hlavní město Toskánska ležící na řece Arna, které proslulo především díky architektuře a umění, které pochází již z dob středověku. Jeho historické centrum je již od roku 1982 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Každoročně sem zavítá několik milionů turistů, ve kterých návštěva tohoto města zanechá stopy v srdci i mysli.

Cesta do Florencie

Do Florencie se lze dostat několika způsoby:

  • letadlem
  • vlakem
  • autem

Ideální volbou je samozřejmě letadlo, které vás dopraví do letiště Ameriga Vespucciho. Odtud jezdí pravidelné spoje až do centra města a to v pravidelných intervalech. Cesta vlakem je delší, ale i přesto pohodlná. Ve Florencii se nachází tři hlavní nádraží, do kterých přijíždí spoje z celé Itálie. Kdo bude chtít jen autem na vlastní pěst, měl by zvolit cestu ze severu po dálnici A1, která je vedena městem.

Co ve Florencii navštívit

Florencie patří mezi města, která mají svým návštěvníkům co nabídnout. Je bohatá nejen na historické památky, ale i na celou řadu pamětihodností či míst, které zkrátka stojí za to vidět. Nutno zmínit Baziliku Santa Croce, Katedrálu Santa Maria del Fiore, zahrady Boboli, Gallerii degli Uffizi či Neptunovu fontánu.

Historie

Florencie – založena v roce 59 před naším letopočtem – byla založena římskými vojáky na břehu řeky Arna. Postupem času zde vzniklo římské castrum – vojenský tábor obdélníkového tvaru. Největšího rozkvětu se město dočkalo v 11. století, kdy zde vzrostly hradby, velice dobře se v té době vedlo obchodu i umění. Florencie se setkala jak s rozkvětem, tak i barbarskými nájezdy, které nejen město, ale i celé Toskánsko zpustošilo.

Florentská kuchyně

Kuchyně ve Florencii je výrazně ovlivněna italskými vlivy, které se podepisují nejen na vůních, ale i chutích. Nečekejte složité pokrmy, ba naopak – recepty jsou jednoduché, mnohem větší důraz se kladně na kvalitní a čerstvé suroviny. Mezi nejoblíbenější zde patří olivy, chleba, maso a víno. Ve Florencii si přijde na své i nejnáročnější gurmán – ochutnat zde můžete nejrůznější saláty, pečeně ze selat, mořské ryby a různorodé druhy sýrů.

 

Vatikán

Vatikán a zvláště Svatopetrské náměstí a Bazilika svatého Petra je středem pozornosti při volbě nového papeže i při běžné návštěvě. Vstoupit do Baziliky svatého Petra je samozřejmostí i pro každého turistu. Také lze navíc vystoupat až na kopuli a rozhlédnout se po celém Římě, nebo pozorovat vnitřní malby kopule.

muzeum

Vatikánská muzea

Pokud pojedete výtahem, vstup je o něco dražší, ale pro fyzicky zdatnější turisty není problém si kolem 500 schodů vyšlápnout a ještě se při tom pobavit. Turisticky zajímavá jsou jistě Vatikánská muzea, na jejichž návštěvu je potřeba si vyhradit minimálně polovinu dne, lépe však celý den. Muzea zaujmou především velkým množstvím vystavených skulptur známých antických hrdinů, císařů, ale také dnes již neznámých lidí té doby.

Zkoušeli jste už nový druh energie na cesty?

Při cestách nás častokrát překvapí nedostatek energie, ve vyšších nadmořských výškách i kyslíkový deficit. Co kdyby existoval vhodný druh energie a revitalizace, který by byl naprosto bez kalorií, lehký, skladný a vhodný na přenos? Taková energie již dnes existuje a lze ji snadno sehnat. Jedná se totiž o čistý kyslík! Tak jednoduché to je. Kyslík je základ pro správnou a hlavně rychlou regeneraci. Čistý kyslík v plechu Mountainair si můžete jednoduše objednat na internetu. Na cestách vám už nikdy nedojde dech!

kyslík

Čistý kyslík Mountainair

Studenti mají v oblibě energetické nápoje, které je mají nakopnout, povzbudit a pomoci se soustředěním při učení. Kyslík je v tomto případě jednodušším a hlavně zdravějším řešením. Pozitivní účinek má i po velkém mejdanu, kdy pomůže odbourat alkohol z krve a dostat nás tak z kocoviny a únavy. Kyslík je prostě elixír života.

Mountainair nabízí koncentrovaný kyslík v plechovce, můžete tak kyslík kdykoliv přibalit na cestu.  Napadá mne otázka, že když můžeme pít čistou balenou vodu, proč bychom nemohli občas dýchat čistý koncentrovaný kyslík?

Kavárny a pizzerie v Římě

Řím je plný nejrůznějších restaurací a trattorií s původní kuchyní. Za kulinářskými zážitky se vyplatí putovat klidně přes celé město. Restaurace bývají označovány jako ristorante, trattoria nebo osteria. Luxusnější atmosféru můžeme najít spíše v trattoriích, které jsou někdy vedené jako rodinné podniky. Můžete zde očekávat tradiční, ověřené pokrmy. Osteria, znamenala dříve něco jako jídelnu, kde se podávaly levnější jídla i vína. Ideální pro ochutnání místních pokrmů jsou klasické pizzerie. Otevírá se většinou až ve večerních hodinách, ale znamenité pizze v prostředí malebných uliček málokdo odolá.

K relaxaci u pěkných výhledů se nabízí využít různé dobře situované vinné bary nebo kavárny. Býti v Římě a neochutnat pravou italskou kávu, to by si neměl nechat ujít žádný její milovník. Po městě je k dispozici celá řada kaváren, ve kterých se častokrát pije káva jen tak, jak se říká „na stojáka“. Jedna zajímavá kavárna (kde je dost míst k sezení) je například na památníku Viktora Emanuela II. – kdo by to byl řekl.

monument

Památník Victora Emanuela II.

Navštěvoval jsem osobně spíš pizzerie a byl jsem vždy spokojen, což bylo dáno také tím, že jsem po celodenním, povětšinou pěším putování, měl nesmírný hlad. Při návštěvě pizzerie jsem si objednal klasickou pizzu Margheritu. Byla dobrá, jen mi na ní chyběla zelená barva, totiž bazalka. Mimo to, že jsme dlouho čekali na účet, byl odpočinek v pizzerii po náročném dni velice příjemný. Druhá návštěva, v jiné pizzerii poblíž Pantheonu budila lepší dojem. Dali jsme si celé menu, na místní poměry za celkem příjemnou cenu, asi 10€. Tady jsem tradičně nevyzkoušel pizzu, ale dal jsem si grilované kuře. U takových menu je dobré, že se skládá z nápoje, předkrmu, hlavního jídla a někdy i kávy.

Pamatujme, že zvyky a chování v restauracích jsou zde jiné než u nás. Když host vstoupí do restaurace, nehledá volný stůl sám, ale zpravidla počká na obsluhu, až bude usazen. Poté co je mu připraven stůl, host by si neměl objednávat jen předkrm, či po jídle objednávat další láhev vína a dlouho do noci popíjet.

Tip: Ceny jsou samozřejmě rozdílné a je dost možné narazit na espresso za 5€ a v uličce 200 metrů opodál za 1,5€, takže kdo chce ušetřit, je dobré být pozorný.

Tip_2: Stojí za to naučit se alespoň základní fráze italsky. Italové se na vás pak úplně jinak dívají a je to znát například i na rychlosti obsluhy.

Jaro v Římě

S příchodem jara dorazí do Říma také více turistů. Zvláště o Velikonoce je turistický ruch spojen s návštěvou Vatikánu,
kde se na Svatopetrském náměstí shromažďují věřící.

vatikan square

Vatikán

23. března se v Římě koná maratonský běh, jehož trasa vede kolem nejznámějších památek, takže sportovec má možnost pokochat se historií z trochu jiné, sportovní perspektivy a to je zážitek který mohu osobně doporučit.

(maratonadiroma.it)

Konají se zde rockové koncerty v období od 27. května do 2. srpna. Letos se představí několik známých kapel jako třeba Metallica, Placebo, Queens of the Stone Age nebo Arcade Fire.

(rockinroma.com)

Probíhá také spoustu jedinečných výstav v muzeích.
Zajímavá výstava se soustředí na etruské město Cerveteri, kde je dnes jedinečné naleziště etruské kultury. Odtut pochází jedinečné nálezy, které jsou nyní vystavené v sekci významných etruských artefaktů a nálezů. Výstava bude probíhat od 15. dubna do 30.července v Palazzo delle Esposizioni.

(http://english.palazzoesposizioni.it/categorie/exhibition-gli-etruschi-e-il-mediterraneo)

Vatikán a Vatikánská muzea

Vatikán a zvláště Svatopetrské náměstí a Bazilika svatého Petra je středem pozornosti při volbě nového papeže i při běžné návštěvě. Vstoupit do baziliky je samozřejmostí i pro každého návštěvníka. Také lze navíc vystoupat až na kopuli a rozhlédnout se po celém Římě nebo pozorovat vnitřní malby kopule.

kopule ve Vatikánu

Vnitř kopule ve Vatikánu

Vstup je o něco dražší pokud pojedete výtahem, ale pro fyzicky zdatnější, není problém si kolem 500 schodů vyšlápnout a ještě se při tom pobavit.

Turisticky zajímavá jsou jistě Vatikánská muzea, na jejichž návštěvu je potřeba si vyhradit minimálně polovinu dne nebo lépe pak celý den. Muzea zaujmou především velkým množstvím vystavených skulptur známých antických hrdinů, císařů, ale také úplně dnes již neznámých lidí té doby.

muzeum

Vatikánská muzea